Ɖʊm
![](http://chped.net/https/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Naja-naja-kobra.jpg/220px-Naja-naja-kobra.jpg)
Ɖʊmaa kɛ tɛtɛ kpɩna wena afɛyɩna nɩŋgbanzɩ yɔ. Po-tomnasɩ yɔɔ loza kpɛdɛ kpɛdɛ. Ɖʊmaa nabɛyɛ ɖaɣla siŋŋ nɛ lalaa ɖaɣlakɩŋ maɣna. Paaɖɔʊ ɖʊmaa ɖɩsɩ ɛzɩ pɔɖɔʊ sumasɩ yɔ. Ɖʊmaa sʊsaa nabɛyɛ hɩla kɔyɔ:
- koɖe
- cakpada
- ɖalʊ
- ɖʋmanʋʋ
![](http://chped.net/https/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Natrix_natrix_%28Marek_Szczepanek%29.jpg/220px-Natrix_natrix_%28Marek_Szczepanek%29.jpg)
Pʊwɛ se ɖɩtɩlɩ sise ɖʊm wɛʋ mbʋ yɔ, ɛñasɩɣ. Ɖʊm ñazɩɣ alɩwaatʋ ndʋ ɛyʋ fɛyɩ ɛ-yɔɔ yɔ. Ɖʋmaa wɛ ndɩ ndɩ nɛ pa-patʋ wɛɛ ɖɔɖɔ ndɩ ndɩ. Ɖʋm weyi payaɣ se wɩsɩ kegbeŋga yɔ, ɛ-patʋ wɛ ɖoŋ kamaɣ fɛyɩ. Pɩtɛkɛ yem nɛ payaɣ-ɩ se wɩsɩ kegbeŋga. Yee ɛñasɩ ɛyʋ nɛ potowona-ɩ lɔŋ ɖɔkɔta yaa kɔɔ pɩyɛ naɖɩyɛ yɔɔ kɔyɔ, wɩsɩ kekpeŋ lɛ, pʋdʋ kpeŋ ɖɔɖɔ ; pʋ-tɔbʋʋ se pʋdʋ sɩkɩ pʋcɔ tɛʋ fe.
Laŋ nɛ ñɩtʊ pa-taa ɖʋmaa kɩlɩɣ caɣʋ. Yee mbʋ pɛwɛ ɖeu se ɖɩhayɩ ɖa-ɖɩsɩ wayɩ nɛ ɖʋmaa ɛtaasʋʋ ɖa-ɖɩsɩ.
Ɖʊmaa nabɛyɛ huzuu ɛyaa ɛza taa. Yee ɖʋm ehuzi ɛyʋ ɛza pe taa kɔyɔ, pʋdʋ yʋlʋmʋʋ.
Ɖʊmaa wɛ paa tɛtʋ wandamm ndʋ tɩ-taa. Pʋ-tɔbʋʋ se pɛwɛ Eerɔpʋ, pɛwɛɛ Afrika nɛ Aazii, nɛ Amerika Hadɛ Tɛtʋ nɛ Amerika Hayi Tɛtʋ pa-taa. Ɖʊmaa wɛ teŋgunaa taa ɖɔɖɔ. Ɛlɛ, pɛfɛyɩ Irɩlandɩ nɛ Ɩsɩlandɩ nɛ Seelandɩ Kɩfalʋʋ pa-ajɛya taa.
![Approximate world distribution of snakes.](http://chped.net/https/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/World_distribution_of_snakes.svg/500px-World_distribution_of_snakes.svg.png)